Obsah článku:

• Castellammare del Golfo – přístavní město s mohutnými hradbami
• Scopello – hollywoodská destinace
• Segesta – antický archeopark
• San Vito Lo Copo – vyhledávaná turistická destinace
• Zingaro – báječný přírodní park s krásnými plážemi
• Grotta Mangiapane – sicilský skanzen
• Cefalu – ikonické město pod skalou
• Modonie – přírodní park v horách
• Palermo – multikulturní křižovatka světa

Proč navštívit Sicílii na jaře? Ideální počasí, levné letenky a úžasná příroda

Na Sicílii se dostanete letecky za velmi slušné peníze. Lákadlem pro mě tentokrát byla v prvé řadě jarní rozkvetlá příroda pod jižanským sluncem, činné vulkány, ale také antické památky, které mě fascinovali už při naší první návštěvě Sicílie před pár lety. Důležitý je pro nás vždy termín cesty. V tomto případě jsme zvolili brzký jarní termín a výběr to byl dokonalý.

Pro náš způsob cestování, který je poměrně akční, plný přesouvání a objevování, byl začátek dubna skvělý. Slunce hřálo, ale ne tak, aby nás na cestách nějak obtěžovalo. Dalo se zkrátka podniknout cokoliv, co vyžadovalo fyzickou aktivitu, aniž byste cítili diskomfort. Letní měsíce jsou v tomto ohledu patrně zcela odlišné a spíš vhodné pro pasivněji pojatou dovolenou.

Cenová efektivita cesty na Sicílii: Letenky, půjčovna aut a ubytování za skvělé ceny

Letenky do Palerma z Vídně nás stály kolem 9 tis. pro naši čtyřčlennou rodinu.  Následně jsme měli přesně týden na průzkum ostrova. Rozhodli jsme se, že si půjčíme na celou dobu vůz, což se ukázalo jako dobrý nápad. Cena i s pojištěním vozu necelé 4 tis. Průzkum západní části ostrovs byl tak pohodlný a rychlý. Ubytování rozvrženo na tři různé lokality, dohromady jsme za apartmány zaplatili necelých 11 tis. Velmi solidní ceny, které se nedají porovnat s těmi, které vás čekají v letních měsících.  

Castellammare del Golfo: kvetoucí příroda a skrytá pláž na Cala Bianca

Na letišti v Palermu, které vlastně v Palermu vůbec není, ale je nějakých 30 km od něj, jsme si půjčili vůz a zamířili na západ do města Castellammare del Golfo. Poměrně velký přístav s charakteristickými hradbami, který na fotkách vypadá impozantně. Historické centrum, náměstíčka i malé uličky a kavárny a restaurace, to vše tam naleznete, ale kde v Itálii ne?

Impozantní hradby Castellammare del Golfo s výhledem na moře

Sicilský záliv v jarním slunci – dechberoucí výhled na moře

Lokalitu jsme vybrali z toho důvodu, že je to nedaleko přírodní rezervace Zingaro (Riserva Naturale Orientata dello Zingaro), na kterou jsme měli zálusk, ale nakonec se do ní vydali až z našeho druhého ubytování. Asi 10 km od města jsme totiž objevili Bílou Zátoku (Cala Bianca), což byly krásné vápencové mořské útesy, které protínaly malé pěšinky. Krom toho se právě probouzela příroda, všude bylo zeleno a slunce hřálo až to vybízelo ke koupání. Malá pláž s drobnými oblázky a široko daleko ani živáčka. Nepomatuji si moc krásnějších míst. Voda kolem 18 °C, pro nás otužilce paráda.

Super ubytování jsme měli ve zmíněném přístavním měste Castellammare del Golfo, asi 5 minut chůze od vody a zároveň i pár minut do hor. Skvělý apartmán pro čtyři za výbornou cenu:

Piricù Apartments

Scopello: Proč je tento sicilský ráj oblíbeným cílem filmových štábů?

S jistým turistickým ruchem už se však musí počítat v nedalekém městečku Scoppelo. Přírodní scenérie je zde parádní, ale sami zde rozhodně nebudete. A pokud byste se chtěli koupat, vstup na pláž je zde zpoplatněn, i když zamaskován vstupem do muzea rybářství, které u pláže pravděpodobně je. Inu, když už se Scoppelo jednou objevilo na seznamu hollywoodských lokačních a točí se zde filmy, turismu se nevyhne.

Segesta a San Vito Lo Capo: Antické skvosty a sicilské turistické letovisko

Po dvou nocích se přesouváme do městečka San Vito Lo Copo, které se pyšní údajně nejkrásnější pláží na Sicílii. Cestou jsme si naplánovali zastávku v Segestě, kde je archeologický park plný nejen antických památek. Symbolem je nádherně dochovaný chrám řeckého (dórského) typu postaven zhruba v 5. století p.n.l. národem Elymovů. Chrám je dominantou okolí, perlou zasazenou do krajiny. Neméně zajímavé je i řecké divadlo s půlkruhovým půdorysem, které je umístěno na druhém kopci, kde jsou i ruiny dalších nejrůznějších staveb z nejrůznějších dob. Město plnilo funkci celá staletí, až do 13. století, kdy bylo definitivně opuštěno. Až v 19. století se začalo s vykopávkami, které nám tak dávají možnost nahlédnout detailně do historie. Génius loci tohoto místa je fascinující. Dávní stavitelé věděli. Precizní je v tomto ohledu zejména pohled z hlediště divadla, kdy se před vámi otevírá údolí a za ním vrcholky hor. I když na divadlo v Taormině, kdy kulisou pro představení byla a stále je i činná sopka Etna, je přeci jen ještě vyšší level.

Pohled zdálky na impozantní antický chrám v Segeste

Antický chrám Segesta obklopený jarní přírodou

Impozantní antický chrám v Segeste na Sicílii

San Vito lo Copo je především velká turistická destinace plná hotelů a apartmánů, kde v hlavní sezoně bude hlava na hlavě. V dubnu bylo ještě vše utlumeno. Městečko je však bez kouzla, pláž je plná smetí a z barů se line italský pop. O vyhlášenosti místní městské pláže bych opravdu pochyboval. Navzdory tomu je místo jednoznačně fotogenické. Bílé písečné pláže a za nimi se tyčí mohutné skaliska Monte Monaca. Fotky a realita jsou ale dva rozdílné světy.

Přírodní rezervace Zingaro: Únik do přírody s krásnými plážemi a klidnými zátokami

Ideální tak je se z městečka vydat na průzkum po okolí. Asi 15 minut jízdy autem je vstup do rezervace Zingaro. Nádherný přírodní park je protkán stezkami skrz naskrz a vy si tak můžete zvolit různou náročnost své túry. Můžete šlapat do kopců, prozkoumat jeskyně nebo jít podél moře a objevovat báječné malé zátoky s malými plážemi. V celé rezervaci není žádné občerstvení, žádný kiosek a tudíž ani žádné odpadky, což na Sicílie není tak běžné. Je to skutečně kouzelné místo pro aktivní turistiku. Vzhledem k tomu, že cest je v rezervaci spousty, tak se nebojte, že by zde byla výrazná koncentrace lidí. Na druhou stranu asi je nutné počítat, že v sezóně budou i malé pláže v zátokách více obsazené. Nic to však nemění na tom, že odměna za relativně snadnou fyzickou námahu stojí za to.

Malá zátoka v přírodním parku Zingaro

Nádherná malá pláž v přírodním parku Zingaro

Krásná zátoka s tyrkysovým mořem a pláží v přírodní rezervaci Zingaro

Grotta Mangiapane: Historie řemesla a zemědělství v srdci Sicílie

Jeskyně obývaná po tisíce let se nachází ve městečku Cornino, asi 20 minut od San Vito Lo Copo. Na konci 19. století se zde usadila rodina Mangiapane, která zde postavila veškeré domy a hospodářská stavení. Rodina zde žila a hospodařila do 50. let 20. století. Dnešní podoba jeskyně a všeho kolem ní, je tak dílem této rodiny a následně i jejich potomků, kteří stáli za rekonstrukcí tohoto zajímavého místa. Dnešní návštěvník tak nalezne skromné přístřešky, ve kterých žili a pracovali místní usedlíci. Je to skanzen italského venkova, ve kterém naleznete spousty původních řemeslných dílen s nástroji a také zemědělských staveb s živými zvířaty. Navíc je zde stylová kavárna, kde můžete své zážitky příjemně vstřebat.

Cretto di Burri: Monumentální landart na troskách města Gibellina

Poslední zastávka na našem tripu bylo historické město Cefalu. Cestou tam jsme si zajeli, abychom navštívili monumentální landartový počin Cretto di Burri, který stojí na troskách města Gibellina, které bylo zničeno zemětřesením v roce 1968. Betonové kvádry, mezi nimiž lze volně procházet jako bychom se pohybovali v ulicích města, stojí na 80 000m2 na čtvercovém půdorysu. Jedná se vlastně o obří pomník, který svou strukturou připomíná Burriho dřívější práce (crack paintings). Jedná se o unikátní umělecké dílo, jehož měřítko ohromí a zapůsobí na vás.

Nedaleko bylo postaveno nové město Nuovo Gibellina, které láká na umělecké instalace v městském prostoru.

Monreale a jeho katedrála: Historie, architektura a nádherné mozaiky

V Italských listech od Karla Čapka mne oslovil popis městečka Monreale, které je těsně nad Palermem a je známé svou katedrálou. Tato stavba je jednou z největších památek normanské architektury na světě. Ostatně Normané, toto etnikum ze severu Evropy, které vzniklo kontaktem severských osadníků s Franky, se na Sicílii objevili v 11. století a díky svému vojenskému umění ji dobili v roce 1072. Následně zde Normané vládli a budovali. Mimo jiné právě katedrálu Nanebevzetí Panny Marie, která je fascinující zejména mozaikovou výzdobou celého interiéru, kterému vévodí ohromná mozaika Krista, toho času v rekonstrukci.

Cefalù: Malebné město u Tyrhénského moře s normanským chrámem

Historické město asi 70 km východně od Palerma je skutečně tak malebné, jak vypadá. Tyrhénské moře se jemnými vlnkami otírá o působivou městskou pláž, nad městem pak ční mohutná vápencová skála La Rocca a kulisy pak dokreslují romantické uličky se stovkami kaváren a restaurací a také normanský chrám na hlavním náměstí. To vše činí z Cefalu letovisko se vším všudy, tedy i s velkým turistickým ruchem. Lidí zde bylo i začátkem dubna spousty, tudíž začít město bez lidí je možné pouze brzy ráno.

V Cefalù se nám podařilo najít báječné ubytování v samém historickém centru asi 3 minuty od zmíněného normanského chrámu:

Sicilia Bedda house

Kouzlo ranního běhu: Klid a objevování

A to je přesně můj čas. Vybíhám mezi 6-7 hod. ráno a Cefalù se pozvolna probouzí. Na moři několik rybářských člunů, pár racků nad nimi, potkávám také pár běžců a hlavně právě vychází slunce. Hřeje do zad. Když běžím po promenádě směrem na západ a otočím se a vidím, jak slunce vykukuje zpoza skály nad městem a osvěcuje normanský chrám. Jsem blažen. Má ranní potřeba samoty a běhu je naplněna – další den může začít. Níže je zaznamenán v běžecké aplikaci můj promenádní běh v Cefalù.

Pokud netušítě, co je aplikace Strava, můžete se to dozvědětv tomto článku na tomto blogu:

Strava je vynikající analytický nástroj pro každého sportovce

Obecně mají mé ranní výběhy nejen sportovní význam, ale i objevitelský a také asociální, totiž že můžu být chvíli sám. Obvykle vstávám i na dovolené mezi 6-7 hod. ranní a vybíhám. Slunce již hřeje, moře je klidné, město se probouzí a já rád prozkoumávám okolí. Snažím se vybíhat mimo města, nad města či podél moře. To je má odměna na cestách.

Fotogenická pláže v Cefalu jsou, to ano. Abyste se nepokazili dojem z nich, tak je nesmíte navštívit. Pokud je už navštívíte, nesmíte se koukat příliš kolem sebe, protože to byste viděli spousty odpadků a různých stavebních improvizací. Pravdou je, že Siciliané si příliš nelámou hlavu s pořádkem, což je mrzuté a kazí to trochu dojem.

Madonie: Výšlapy, horské vesnice a úchvatné výhledy

Pár kilometrů směrem do vnitrozemí se nachází přírodní park Madonie. Okamžitě se ocitáte mimo turistické cíle a v tak trochu v zapomenutém kraji. Příroda je zde kouzelná a divoká zároveň, v dubnu se navíc krásně zelená a vápencové skaliska se tyčí do výšek až 2000 m.n.m.. Městeček je tu pár, jsou nalepeny na úbočí hor či jsou situovány v údolí řek. Často potkáte stáda dobytka pasoucí se na ohromných pastvinách, kozy v poměrně nečekaném hornatém terénu a nad hlavami vám létají dravci čekající na kořist. Výhledy jsou fantastické a Tyrhénské moře v dálce jim dává ještě na velkoleposti. Naleznete tady spousty značených stezek různých obtížností. Jako nenáročný trip bych doporučil vycházku v městečku Gratteri, kde asi po 2 kilometrech můžete dojít k zajímavému skalnímu útvaru (Grotta Grattara) připomínajícímu naší Pravčickou bránu.

Skalní útvary v národním parku Madonie na Sicílii

Přírodní park Madonie a horská vesnice v jarní krajině

Palermo: objevte kouzlo sicilského chaosu, kulturního bohatství a nečekané historie

Na hlavní město ostrova nám zbyl poslední, odletový den. Už jen přijet vozem do centrální části Palerma je zážitek. Dopravní předpisy zde skutečně příliš nehrají roli. Opatrně projíždíme městem až dorazíme k přístavu. Doprava je v sobotním dopoledni enormní, míst k parkování málo, ale podaří se. Kroky nás vedou k hlavní tepně města, ulici Via Vittorio Emanuele pojmenované po prvním králi Italské republiky. Pokud jsem doposud tak nějak tušil, že by Palermo mohlo být synonymem orientálního chaosu, vůní, nepořádku a zajímavé architektury, tak hned od první chvíle jsem dostal jednoznačnou odpověď. Palermo je opravdu kouzelné město, které nemá v západní Evropě srovnání. Centrum města je živý organismus. Atmosféru dodávají četné úzké a tmavé uličky tvořené různě se rozpadajícími činžovními domy, prádlo visící z oken a malá náměstíčka plná pouličních restaurací a kaváren…

Mimo to zde nalezneme i desítky staveb snoubící architekturu orientální s normandskou a barokní. Katedrála Nanebevzetí Panny Marie je postavena ve 12. století v arabsko-normanském stylu na základech původní katedrály ze 6. století a následné arabské mešity. Jedná se o monumentální stavbu, která je spolu s dalšími v Palermu zařazena na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Za průzkum stojí též nenápadný, ale o to zajímavější kostel San Giovanni degli Eremiti s charakteristickými červenými kupolemi s přilehlým klášterem a zahradou, postaven taktéž ve 12. století v arabsko-normanském stylu. Dalším architektonickým klenotem je pak Palazzo dei Normani, kde je mimo jiné nádherná kaple Cappella Palatina vyzdobená zlatou mozaikou.

Dojem ve mně Palermo zanechalo velký a rád bych se tam vrátil a náležitě si jej užil. Přeci jen jsem zažil jen ochutnávku, která mne ale nadchla. Palermo bylo tavícím kotlem kultur a národů, byla to křižovatka středověkého světa, kde vedle sebe žili v harmonii a pro dobro celku arabové, křesťané i židé. Palermo, ostatně jako celá Sicílie, bylo opravdu výjimečné místo té doby. Zde fungovala opravdová síla multikulturalismu.

Bohužel pro Palermo a Sicílii jako takovou, máme povědomí takové, že je to nebezpečné a temné místo, kde vládně Mafie. V minulosti tomu skutečně tak bylo, možná až do nějakých 80. let 20. století, ostatně literatura i film nám příběhy té doby odvyprávěly. Pokud vás toto téma zajímá tak mimo Kmotra, napsal Mario Puzzo, třeba i knihu Sicilián, ve které líčí osud bojovníka za nezávislost Sicílie Salvatora Giuliana. Trochu více do hloubky morální i politické vás pak zavede sicilský rodák Leonardo Sciascia víceméně ve všech svých knihách (Candido aneb Sen sněný na Sicílii, Sicilské variace, Každému, co jeho jest…).

Sicílie: Báječná kombinace kultury, přírody a skvělé kuchyně

Současná Sicílie otevírá svou náruč turismu. Kultura, historie a přírodní poklady jsou zde na poměrně malém půdorysu snáze dostupné. Pokud k tomu dodáme obvyklou skvělou italskou gastronomii, je Sicílie opravdu jedinečným místem, které stojí za to navštívit a to obzválšť na jaře.

Článek Sicílie na jaře: Ideální čas pro objevování tohoto kouzelného ostrova se nejdříve objevil na jednokam.cz.