Náš rodinný kompas: Kam míříme a proč?
Jsme tým rodina. Jsme shluk několika jedinců, které nejčastěji spojuje láska. Naše rodina je plná lásky, ale také mnoha dalších hodnot, které nejsou vždy pozitivní. Jsme to my. Jsme tým, který se nějak sestavil a s tím pracujeme. Tyhle karty máme a teď s nimi hrajeme.
Kdo jsme?
Do jakých týmu jsme vědomě vstoupili?
Jiří je nadšený sportovec, který hledá limity svého těla. Největší radost momentálně nachází na běžeckých trasách, jako člen atletického oddílu AC Praha 1890, kde soupeří na atletických oválech v pralesní lize. Kromě toho, že je rodilý Pražák odkojený sídlištěm a bydlící v Holešovicích, má tendenci k potulce v horách a pobývání na odlehlých místech.
Šimon je v týmu fotbalové Dukly, kde se prohání za kulatým nesmyslem a také nahazuje udičku – totiž rybaří.
Adam je v týmu bezstarostné dětství.
Klára je pilířem naší rodiny. Miluje jógu, zdravý životní styl a východní nauky. Bez ní by to nešlo.
Naše hodnoty
Svoboda a spontaneita: Volnost v rozhodování a možnost vydat se jakýmkoli směrem, bez pevného plánu, je pro nás klíčová.
Přijetí nejistoty: Nejistota není překážkou, ale výzvou a příležitostí objevovat nové věci. Učit se z neplánovaných situací je smyslem nejen našich cest.
Nedokonalost jako hodnota: Chyby a nedokonalosti nejsou vnímány negativně. Jsou součástí života, které formují vaše zkušenosti a směřování. Hra a radost: Život a jeho nedokonalosti jsou hrou. Přístup s lehkostí a bez přehnaných očekávání nám umožňuje nalézat krásu v nepředvídatelném.
Flexibilita a přizpůsobivost: Schopnost reagovat na změny a přizpůsobit se novým situacím je pro vás zásadní. Přijetí reality takové, jaká je, vás činí odolným a otevřeným.
Odvaha a důvěra v cestu: Věřit, že cesta před vámi, ať už jakákoli, je tou správnou, a nechat ji, aby vás vedla, je vaším mottem.
“Spolu tvoříme prostředí, kde každý z nás může růst, hledat inspiraci a sdílet radost z úspěchů. Naší snahou je být dobrými členy týmů a vytvářet vztahy, které přesahují naši individualitu i náš tým a mohou být prošpěšné komunitě.”
Jiří Šíma