K čemu mít sny, když ti nezáleží na jejich naplnění? Těžký osud zralého běžce

Proč si vlastně dávat nějaké cíle?

Má to vůbec smysl? Není lepší nechat věci volně plynout a užívat si sport tak, jak přichází? Nemám na to už věk? Možná ano. Možná by mi bez čísel a plánů zůstala větší lehkost a svoboda. Na druhou stranu – cíle dávají směr. Ať už jsou splnitelné, z říše snů, pomáhají mi držet motivaci a posouvat se dál. Nejsou něčím, na čem bych lpěl, nejsou dogmatem, které by mi určovalo radost ze sportu. Pokud některé nesplním, svět jde dál. Ale ta cesta k nim, to snažení, ta zvědavost, kam až se můžu dostat – to je na tom všem to nejlepší. Zvědavost, to je oč tu běží. Jsem zvědavý a zkoumám.

A jaké jsou vlastně mé cíle pro rok 2025?

Už opravdu zaběhnout půlmaraton pod 1:20 hod. Chybí pár desítek sekund. S dobrou přípravou a analytickým nástrojem Mysassy, který mi poskytuje zpětnou vazbu o mém tréninku, to není nereálný cíl. S tím souvisí i kvalifikování se na MČR v maratonu 2025 (což vzhledem k přísným limitům – půlmaraton pod 1:16 hod ) je spíše utopie. Nicméně bych rád vylepšil svůj nejlepší maratónský čas, který činí 2:57 hod.

Jelikož jsem běžecký univerzál, rád bych si polepšil i na kratších tratích. 10 km pod 36:00 min by neměl být úplně nereálný cíl, když můj osobní rekord je někde kolem 36:45 min. Dostat se hluboko pod 17:30 na 5 km by mělo být také v mých silách.

Pak tu máme střední tratě, které mě baví, ale rychlost mi vzhledem k věku má spíše ubývat, ale na druhou stranu je biologický věk mého organismu jiný než mám v občance, tudíž neházím flintu do žita a jdu do toho. V dresu mého atletického oddílu AC Praha 1890 se budu ucházet na atletických oválech o čas pod 10:00 min na 3000 m. 1500m pod 4:30 min je sen a 800m pod 2:00 min je už úlet. Nač si ale dávat malé cíle? Mám to rád pestré a různorodé, tak proč to nezkusit?

Vedle mého běhání jsou i další sportovní cíle, které mě lákají a motivují.

Zdokonalení se v běžecké stopě

Rád bych se posunul i v běžeckém lyžování. Definitivně jsem odhalil kouzlo hor a běžecké stopy. Cítím však, že na běžkách mám ještě rezervy, ať už jde o techniku, celkovou fyzickou připravenost na pohyb na běžkách či vybavení. Chci se naučit efektivněji využívat skluz, pracovat s odpichy a celkově získat na lyžích větší jistotu. Možná si zkusím v následujícím roce i nějaký lyžařský závod volnou technikou.

Plavecký styl kraul, lezení, cyklistika a vůbec mít styl

Dále bych již rád zdokonalil svůj plavecký styl. Především mne trápí kraul, jehož techniku jsem doposud neovládl. Pověnoval bych se rád trochu lezení na umělé stěně a zkusil konečně také nějakou tu ferattu. S tím souvisí i hezký horský výšlap do pořádných výšek. Taky na mě čeká můj gravel a výzva v podobě nějaké závodu, možná i nějakého silničního závodu.

Je to jedno…

Ať už tyhle sny a cíle splním, nebo ne, to ukáže čas. Důležité je nezastavit se, zkoušet nové věci a posouvat své hranice, zkoumat a být zvědavý. Každý krok, každý závod, každý pád i úspěch jsou součástí hry. A právě hrát si je přeci tak zábavné.