
Zimní ticho v Jizerských horách: Běžky, historie a kouzlo Bedřichova
V půlce února jsme si dopřáli pár dní odpočinku a radosti v Jizerských horách. Vyrazili jen ve dvou, bez dětí, a bylo to skvělé. Ubytovali jsme se v Bedřichově, pár kroků od startu i cíle legendární Jizerské 50. Naším útočištěm se stal penzion pana Kouckého, hlavního organizátora závodu a člověka, který má sport a hostitelství v krvi. Přesvědčili jsme se, že Jizerské hory jsou báječným místem se vším všudy.

Lyžařská pohádka a dokonale připravené stopy
Počasí vyšlo jako na objednávku. Slunečné dny s nádhernými výhledy, teploty přes den kolem -7 °C, večer hluboko pod -10 °C. Čerstvý sníh křupal pod lyžemi a běžkařské stopy byly v perfektním stavu. Naše třetí letošní hory jsem pojal velmi sportovně a najel něco přes 100 kilometrů volnou technikou.
Ač jsem nikdy nebyl velkým lyžařem běžkařem, definitivně jsem našel kouzlo tohoto sportu
Ač jsem nikdy nebyl velkým lyžařem běžkařem, definitivně jsem našel kouzlo tohoto sportu. Když vám navíc lyže připraví sám mistr Koucký, nejlepší hostitel a kamarád všech sportovců, který mimo jiné skončil na Jizerské 50 v roce 1992 na třetím místě, je o lásce rozhodnuto. Pobíhat na lyžích po horách je slast.
Největší doporučení, jakého se mohu dopustit, to je ubytování, ve kterém jsme se ocitli. Skvělé umístění, bohatá snídaně a velmi sympatický a nápomocný pan majitel – Penzion Koucký

Čekal jsem, že kvůli jarním prázdninám bude na běžkařských tratích víc lidí, ale opak byl pravdou, často jsem si připadal, jako bych měl magistrálu jen pro sebe.
Klid, ticho, zasněžené stromy, zamrzlé přehrady a desítky pomníčků v lesích Jizerek upomínajících na temnou historii. Jizerky jsou tajemné, přitažlivé a pro mě dokonalé.
Z mých tras nabízím například tuto, která byla zároveň mou nejdelší poutí:
Co mě potěšilo převelice, byla moje drahá polovička. Po více než dvaceti letech se odhodlala znovu do stopy a hned zvládla krásných 20 kilometrů. Společně jsme definitivně objevili kouzlo Jizerských hor.

Bedřichov: od německých sklářů k lyžařům
Bedřichov, původně nazývaný Friedrichswald (Bedřichův les), byl založen v 17. století jako dřevorubecká osada. Později se zde rozvinulo sklářství, které ovlivnilo ráz obce. Většina obyvatel byli Němci a po druhé světové válce, v rámci odsunu sudetských Němců, museli Bedřichov opustit. Tato událost zanechala v historii obce hlubokou ránu.
Dnes je Bedřichov známý především jako populární lyžařské středisko a dějiště slavné Jizerské 50.
Proslulé chaty a poetické zastávky na trasách Jizerské magistrály
Naše trasy často vedly kolem legendárních horských chat. Šámalka nebo Prezidentská se ukázaly jako ideální zastávky po běžkarském tréninku. Šámalova chata stojí na samotě na Nové Louce, byla původně postavena v roce 1756 jako sklářská huť. Po ukončení sklářské výroby v 19. století byla přestavěna na lovecký zámeček. Ve 20. letech 20. století sloužila jako letní rezidence Dr. Přemysla Šámala, tehdejšího kancléře prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, po němž nese své jméno.

Prezidentská chata byla postavena v roce 1928 členy spolku Přátelé přírody (Naturfreunde) jako jejich spolkový dům. Bohužel historie se postarala o to, že pro veřejnost byla tato chata otevřena pouhé desetiletí. Následně se ocitla v rukou nacistů a posléze po odsunu, se správy chopila Kancelář prezidenta republiky. Za socialismu chata funguvala jako rekreační zařízení pro zaměstnance Hradu. Rok 1989 však znamenal zlom a chata se následně otevírá veřejnosti a opět slouží, tak jak bylo původně zamýšleno.
Na trasách Jizerské magistrály najdeme nádherné vyhlídky, rozcestí s bufety další nejrůznější místa s porozuhodnými jmény. Vyhlídka Krásná Máří, rozcestí Bílá Kuchyně nebo občerstvení Hřebínek či Na Knajpě jsou jen zlomkem poetiických míst, na které lze narazit.

Bedřichovská přehrada: Kouzelná technický památka v horách
Bedřichovská přehrada byla postavena v letech 1902–1906 na řece Černá Nisa jako ochrana proti povodním. Patří mezi nejvýše položené přehrady v Česku (elevace 775 m n. m.). Hráz je 340 metrů dlouhá a 23 metrů vysoká. Výrazným prvkem jsou dvě fotogenické kamenné věžě, které dodávají přehradě jedinečný vzhled. V zimě je přehrada často zamrzlá a tvoří krásné kulisy pro běžkařské trasy, někteří se vydávají i na její zamrzlou hladinu a vytváří nové běžkařské trasy.

Liberec: kulturní město v srdci hor
A protože sport a příroda nejsou všechno, udělali jsme si výlet do Liberce. Navštívili jsme tamní Oblastní galerii Liberec, která sídlí v budově bývalých rakousko-uherských lázní z roku 1902. Po citlivé rekonstrukci byla budova přeměněna na moderní kulturní instituci, kde si milovník umění přijde na své.
Co se týká umění, architektury a vůbec trendů odkáži na blog, který vás utvrdí, že Liberec je město nejen sportovní, ale i kulturní. Navíc zjistíte, že pod dlažbou je pláž!
Od stejného autora, Petra Vondřicha, se na jeho dalším blogu dočtete o významných sportovních událostech historie z trochu jiného úhlu pohledu.
Sport, příroda, historie a umění – to byl náš týden v Jizerských horách. Plný pohybu, klidu, krásných výhledů a inspirace. Osobně jsem načetl mnoho příběhů Jizerské 50, a to především díky našemu hostiteli panu Kouckému, a zapálil v sobě jiskru v podobě účasti na této sportovní akci. Možná už příští rok se pustím do stopy a pokusím se svůj osobní závod vyhrát. Krom sportu mám velkou touhu se dozvědět více i o historii Jizerek a jeho obyvatel. Všichni odkazují ke knihám Miloslava Nevrlého, českého zoologa, spisovatele, skauta a milovníka přírody, tudíž je na koho se obrátit.
Pokud hledáte místo, kde si vyčistíte hlavu a nabijete energii, Jizerské hory jsou nejen bežkařským rájem na dosah od Prahy, ale i inspirativním místem s kulturním vyžitím. Takže elasťáky rozhodně nejsou překážkou proto, abyste si to tu užili ve stopě i mimo ni.

Možnosti dalšího ubytování zde:

